Kamenolom Ruprechtice
V Ruprechtickém lomu těží firma LIGRANIT jeden z nejdekorativnějších tuzemských ušlechtilých kamenů - libereckou žulu. Ta je výjimečná svou narůžovělou barvou, kterou získala díky vysokému obsahu draselného živce.
Kontakt
Web:www.ligranit.czHistorie těžby
Pokud naši předkové potřebovali stavební kámen, buď vhodné balvany jednoduše našli, nebo si ve vhodném svahu otevřeli malý lom. Takových vhodných svahů se ve strmých Jizerských horách a na Ještědsko – kozákovském hřebeni nachází hodně, a proto není divu, že se tu brzo otevřely desítky menších lomů (lom pod kolejemi Harcov, lom Na Bídě, lom Rochlice…).Práce v lomu byla vždy fyzicky náročná. V minulosti si lomaři museli vystačit s jednoduchými nástroji, jako jsou klínek a palice. Dnes jim sice pomáhají vozíky, lanovky, pneumatická kladiva a výbušniny, ale stále je třeba řadu úkonů dělat ručně.
Ruprechtický lom je jediný, kde se liberecká žula i nadále těží. Děje se tak od 19. století. Tři lomy, patřící německým podnikatelům, se postupně spojily v jeden, znárodněný v 90. letech a transformovaný v současnou společnost LIGRANIT, a. s.
Jak se kámen dobývá
Kvalitní kámen, jakým liberecká žula bezesporu je, se těží tak, že se do skalního masivu navrtají otvory, do kterých se vloží malé množství trhaviny, která blok neroztrhá, ale jen odlomí. Někdy se využívá tzv. termické řezání, při kterém je hornina propalována směsí horkých plynů. Dále v lomu probíhá hrubé opracování na požadovaný tvar a velikost. Jemnější práce pak následují v lomu Rochlice.
K čemu se žula vyžívá
Vzhledem k jejím vlastnostem se výborně uplatňuje ve stavebnictví. Lze ji lámat ve velkých blocích a v požadovaných tvarech, což umožňuje vytvářet unikátní stavby či umělecká díla. Není bez zajímavosti, že sochař Jaroslav Róna si v Ruprechtickém lomu nechal vylomit 73 tunový monolit. A úplně největší blok zde vytěžený a zároveň největší vytěžený v Česku v novodobých dějinách vážil 100 tun!
Menší bloky jsou lámány na nám všem známé dlažební kostky a drobná žulová drť se využije jako štěrkový materiál např. na cesty v parcích.
Mnohým libereckým domům tvoří podezdívku, po vyleštění ji lze využít na exkluzivní vnitřní dlažbu, na obklady či náhrobky. A překvapením jistě nebude, že hráz liberecké přehrady je také ze žuly. Na přelomu 19. a 20. století se ze žuly v Liberci, vzhledem k snadné dostupnosti, stavělo tak moc, že v podstatě vytvořila charakteristickou tvář města.
Související karty (1)